Od neděle 21. července do soboty 27. července se spolu s téměř třicítkou dětí z našich farností vydáme za dobrodružstvím. Zdoláme všechny nástrahy moře? Jak si poradíme s piráty? Najdeme vytoužený poklad? Sledujte den po dni spolu s námi táborovou kroniky. Každou noc zveřejníme krátký souhrn toho, co jsme zažili. A zároveň přidáme několik fotografií do galerie…

 

Fotogalerie je k dispozici zde.

 

Neděle 21. července 2019

Vážení a milí rodiče,

vážení a milí táboroví fanoušci,

zdravíme Vás první den z tábora v Osečné, kde jsme se kolem čtvrté hodiny odpoledne všichni setkali a vypluli na naše pirátské dobrodružství. Hned na úvod jsme viděli dramatickou scénku o kapitánu Williamu Kiddovi, který se se svou posádkou na lodi Červená Veš vydal hledat ztracený poklad. Jenže na lodi vypukla vzpoura a chudák kapitán zamířil přes palubu. Naštěstí Starej Terry, který jediný měl mapu k pokladu, ji nevydal zloduchům do rukou a duchapřítomně roztrhal. William Kidd byl díky jeho věrnému příteli z hlubokých vod zachráněn. Starej Terry nechal naději, že snad ještě bude možné cestu k pokladu ještě najít. Ale k tomu je potřeba pořádná posádka. A tak kapitán najal na devětadvacet ochotníků do tří různých družstev: červených, modrých a zelených. Ti se seznámili a vydali na nelehkou cestu, která je před námi.

 

Pondělí 22. července 2019

Dopoledne jsme se vydali prozkoumat náš ostrov. Zjistili jsme, že se zde vyskytuje mnoho zvířátek, některá roztodivná jako čáp domácí, drak šmak, krokorýl Dandý. Přesto se nám podařilo vydělat mnoho peněz. Po poledním výborném obědě a nácviku jsme slavili mši svatou v kostele svatého Víta. Následně se moře kolem našeho ostrova zaplnilo obchodnickými loděmi. Jednotlivé přístavy prodávaly a kupovaly různé suroviny, ale tu a tam vlnami brázdily také pirátské výpravy. Celkově se nám ale tento den podařilo získat dva veledůležité díly mapy. Snad se nám poklad podaří nalézt. A navíc se téměř všichni stali z plavčíků lodníky. Den byl tedy úspěšný.

 

Úterý 23. července 2019

Dopoledne jsme se vydali do lesa, kde jsme museli nalézt klíč k rozšifrování zprávy. Ta nám řekla, že máme dát vědět na pevninu. A tak jsme… no nechte se doma překvapit… Před obědem jsme si stihli ještě vyrobit nová tábornická pirátská trička. Mši svatou jsme sloužili za paní, pro kterou přistál na náměstí záchranářský vrtulník. Po svačině jsme zjistili, že nám Bílá lebka ukradla vlajky. Naštěstí jsme je po lítém boji vyzískali zpátky. Bílá lebka se pěkně zapotila. Večer jsme si ještě zatancovali, zazpívali u ohně a poblahopřáli dvěma narozeninovým oslavenkyním.

 

Středa 24. července

Hned ráno jsme našli vzkaz v lahvi. Museli jsme vyrazit na nejvyšší vrchol v okolí. Po cestě na horu s názvem Ještěr či snad Ještěd jsme získávali cihličky na stavbu majáku. Podařilo se nám vydýchat i pořádný krpál, za což jsme byli odměněni výborným řízkem a výhledem do kraje. Po cestě zpátky jsme měli možnost stát se z lodníků loďmistry či kormidelníky. Poznali jsme, jak je také cenná voda, když jsme se osvěžili u pramenů Ploučnice. Po osvěžující večeři byl čas na Kolo štěstí, fotbálek i mši svatou. Těšíme se také na zítřek…

 

Čtvrtek 25. července

Po probuzení jsme zjistili, že některé z nás postihla epidemie – někteří nemohli mluvit, jiní neviděli, další nemohli hýbat rukama a ještě další k sobě dokonce srostli. Zvládli jsme tak i rozcvičku a snídani, při které jsme dostali medicínu, která nás zachránila. Přesto jsme se rozhodli, že je třeba zapracovat na vitamínové zásobě našich těl. A jak? Získat semínka, zasadit strom y a nezapomenout je zalévat.  Po obědě jsme zapracovali na kariérním růstu. Mnozí už už sahají po hodnosti kapitána. Večer zbyl čas na velkou pirátskou koulovou bitku a u starších na soutěž o Nejchytřejšího piráta. Poté jsme se uložili ke spánku, z něhož nás probudila zpráva, že poslední díl mapy třímá v rukou Bílá lebka. To nás nenechalo chladnými a vydali jsme se jej dobýt.

 

Pátek 26. července

Už jsme měli sice kompletní mapu, ale jak jsme se sami přesvědčili, netušili jsme, jak ji použít. Naštěstí jsme potkali šamana, který nám začal prodávat indicie k rozklíčování mapy. Pravda, byl velice nekompromisní a museli jsme mu přinést mnoho zlaťáků. Po vynikajícím poledním osvěžení jsme načapali Bílou lebku u mapy. Podařilo se jim přistaveným autem odjet. Vydali jsme se podle klíče a po malém bloudění našli, jak nás Bílá lebka předběhla a už poklad kope. Podařilo se nám je sestřelit, i když živou vodu jsme museli značně používat. Horší to bylo s kopáním – ne a ne na poklad narazit. Nakonec padl spásný nápad, zda se Bílá vůbec nespletla a nevydala na od vodojemu na špatnou stranu. Za chvilku jsme našli truhličky s pokladem a tým červených se o něj podělil se všemi. Nyní právě probíhají oslavy u táboráku.